Krelunti

Kasa, litera, forma a tlak: knihtisk zblízka

Knihtisk je řemeslo, ve kterém se text nejprve postaví z kovu a teprve potom vytiskne. Mezi vytažením první litery z kasy a suchým archem leží řada rozhodnutí, která běžný čtenář na hotovém otisku nevidí — a právě ta zde popisujeme podrobně.

  • sazba
  • forma
  • lis
  • barva
  • papír
  • údržba
Sazečské kasy a rozložené formy v dílenském provozu
Dřevěné sazečské kasy s kovovými literami a rozloženými tiskovými formami na sazečském stole

Přehled témat

Čemu se na těchto stránkách věnujeme

Texty na tomto webu sledují jednu jedinou linii: cestu od jednotlivé litery k hotovému otisku a zpět do kasy. Postupujeme v pořadí, v jakém práce v dílně skutečně probíhá, protože většina potíží u lisu vzniká už o dvě fáze dříve — u nerovně vysázeného řádku, u špatně dopočítané výplně nebo u papíru, který se k dané formě nehodí.

Každý oddíl níže lze číst samostatně, ale dohromady tvoří souvislý popis jednoho pracovního cyklu. Nezabýváme se dějinami typografie ani sběratelstvím; jde nám o to, co se děje s kovem, barvou, papírem a tlakem během konkrétní zakázky.

  • Sazečská kasa a orientace v jejích přihrádkách
  • Litera, její výška do tisku a čitelné znaky na noze
  • Mezery, prostrky a výplňky mezi řádky
  • Uzavření formy v rámu a kontrola pevnosti
  • Příklopový lis a plochý rychlolis
  • Příprava, přírazník a vyrovnání tlaku
  • Barva, její roztírání a stav válců
  • Hloubka otisku a čitelnost reliéfu
  • Papír vhodný pro tisk z výšky
  • Tisk na několik průchodů a soutisk
  • Rozmetání sazby a péče o litery

01 — Sazba

Kasa, litera a ruční sazba řádku

Sazečská kasa je mělká zásuvka rozdělená na přihrádky nestejné velikosti. Rozdělení není abecední, ale frekvenční: znaky, které se v jazyce vyskytují nejčastěji, mají největší přihrádky nejblíž ruce sazeče. V české sazbě to znamená velkorysý prostor pro e, o, a, n, t a pro mezerník, zatímco písmena s diakritikou, závorky a zvláštní znaky bývají u okrajů. Kdo si rozložení jednou zafixuje, sází poslepu a oči má u rukopisu, ne v zásuvce.

Jednotlivá litera je hranol z tiskové slitiny s reliéfním obrazem znaku na horní ploše. Její kritický rozměr je výška do tisku — vzdálenost od paty k tiskovému obrazu. Pokud se v jedné formě sejdou litery z různých zdrojů s odlišnou výškou, část textu bude tisknout příliš tvrdě a část se sotva dotkne papíru. Na boku nohy má litera obvykle drážku nebo signaturu; ta slouží k tomu, aby sazeč hmatem poznal, kterou stranou znak stojí správně, a nesázel písmena obráceně.

Sází se do sázítka, zprava doleva a obráceně, přičemž se řádek průběžně kontroluje hmatem: prst přejede po hlavě řádku a odhalí literu, která vyčnívá nebo se propadá. Jakmile je sázítko plné, obsah se opatrně přenese na sazečskou desku. Právě přenos je moment, kdy se nejčastěji rozsype nedostatečně stažený sloupec.

02 — Vyplnění a justáž

Mezery, prostrky a výplňky: co drží sazbu pohromadě

Všechno, co v hotovém otisku není vidět, je stejně důležité jako litery. Mezislovní mezery mají nižší výšku než tiskový obraz, aby se nedotkly papíru, a existují v odstupňovaných šířkách. Vyrovnat řádek na přesnou míru znamená rozdělit zbývající prostor mezi slova tak, aby optický odstup zůstal rovnoměrný — příliš úzké mezery slepí slova, příliš široké nechají v odstavci světlé kanály.

Mezi řádky se vkládají tenké kovové proužky, které určují prokládání. Změna o jediný stupeň proloží celý sloupec a posune jeho výšku, takže se rozhoduje před sazbou, ne po ní. Volné plochy kolem sazby vyplňují větší kusy dřeva nebo kovu; jejich úkolem je zabránit tomu, aby se sazba při uzavírání formy pohnula. Nezaplněné okno v ploše je nejčastější příčinou toho, že se forma při zvednutí sesype.

03 — Forma

Uzavření formy a zkouška pevnosti

Vysázený a vyplněný celek se ukládá do kovového rámu a stahuje se klínovými uzávěrami. Rozmístění uzávěr má svá pravidla: tlak má působit ze dvou navzájem kolmých směrů a měl by se rozložit rovnoměrně, jinak se sazba v protilehlém rohu nadzvedne. Utahuje se postupně a střídavě, nikoli jedna uzávěra naplno a ostatní až potom.

Klasická zkouška: uzavřenou formu opatrně nadzvedneme na rohu o několik milimetrů nad deskou. Pokud se ozve cvakání nebo se některá litera propadne, forma není hotová. Zkouška se dělá nízko nad měkkou podložkou — rozsypaná sazba na dlažbě znamená poškozené obrazy liter.

  1. Zarovnat sazbu na desceSloupce srovnat proti pravítku, zkontrolovat, že všechny řádky mají stejnou míru.
  2. Doplnit výplň do rámuVyplnit prázdné plochy tak, aby mezi sazbou a rámem nezůstala vůle.
  3. Nasadit uzávěryUmístit je na dvě sousední strany rámu, přibližně proti těžišti sazby.
  4. Utahovat postupněStřídat obě strany a průběžně přejíždět dlaní po hlavě sazby.
  5. Srovnat plochu poklepemRovnou destičkou a lehkým poklepem usadit litery, které vystupují nad plochu.
  6. Nadzvednout a zkontrolovatTeprve po úspěšné zkoušce přenášet formu k lisu.
Ruka vybírá kovovou literu z otevřené sazečské kasy s řadami přihrádek
Výběr liter z kasy: rozhodující je hmat a znalost rozložení přihrádek, ne rychlost.

04 — Lis

Příklopový a plochý lis: dva různé způsoby, jak přiložit papír

Příklopový lis přitiskne k formě celou plochu naráz. Tisková deska se sklápí proti svisle stojící formě a papír se přikládá na příložky. Tento pohyb je jednoduchý a dobře kontrolovatelný, ale znamená, že veškerý odpor plochy je třeba překonat v jediném okamžiku. Proto se na příklopce tiskne spíš menší formát a plochy s menším podílem tisknoucích prvků.

Plochý lis pracuje jinak: forma leží vodorovně a papír se přes ni převaluje válcem. Kontakt vzniká v úzkém pásu, který postupuje formou, takže potřebná síla je v každém okamžiku výrazně menší a lze pokrýt větší formát. Cenou je citlivější seřízení — nerovnost v jednom místě se projeví jako pruh přes celý arch.

Co si u obou strojů hlídat

  • Přesnost příložek: bez pevné opory se každý arch vytiskne jinam.
  • Rovnoběžnost tiskové plochy s formou, kontrolovaná zkušebními otisky v rozích.
  • Stav podložky pod papírem — opotřebovaný potah dává nevyrovnaný tlak.
  • Volný chod: nic v dráze stroje nesmí drhnout ani se zachytávat.

05 — Příprava

Přirovnání a příprava: vyrovnávání tlaku po ploše

Žádná forma netiskne ve všech místech stejně. Litery jsou různě opotřebené, plocha rámu není dokonale rovná a tuhost stroje se v rozích liší od středu. Příprava je práce, při které se tyto rozdíly vyrovnají tenkými podložkami na tiskové straně: tam, kde otisk vychází slabý, se vloží proužek papíru, tam, kde tiskne příliš tvrdě, se podložka naopak odebere.

Postupuje se od hrubého k jemnému. Nejdřív se řeší celé plochy — slabý roh, světlejší polovina archu — a teprve poté jednotlivé řádky nebo jednotlivé znaky. Zkušební otisky se prohlížejí proti světlu a hlavně z rubu: slepé stlačení papíru prozradí místa, kde je tlaku příliš, mnohem dřív než pohled na líc.

Souběžně probíhá seřízení polohy — tedy usazení tiskového obrazu přesně tam, kde má na archu být. Posun celé formy v rámu je vždy jistější než posouvání příložek, pokud se má později tisknout ještě druhá barva; příložky totiž určují vztah papíru ke stroji a mají zůstat stabilní po celý náklad.

06 — Barva

Barva a její roztírání na válcích

Knihtisková barva je hustá, tažná a nanáší se v tenké vrstvě. Na stroj se dává po malých dávkách; nadbytek se nedá snadno odebrat a projeví se zaneseným obrazem, rozšířenými tahy písma a mazáním na hranách. Roztírání na desce má jediný cíl — dostat vrstvu na rovnoměrnou tloušťku dřív, než se dotkne formy.

Stav válců rozhoduje o výsledku víc než množství barvy. Válec vysušený, popraskaný nebo s plochým otlakem po dlouhém stání nanáší v pruzích, které se nedají vyrovnat tlakem. Válec příliš nízko posazený navíc přejíždí i po nohách liter a zanáší barvu do prostoru, který tisknout nemá.

  • Barvu přidávat po malém množství a nechat ji rozjet naprázdno.
  • Podle teploty dílny počítat s jinou tažností — v chladu barva tuhne.
  • Nerovnoměrnost hledat nejdřív na válcích, teprve potom v přípravě.
  • Před delší přestávkou válce vyčistit a nenechat je stát zatížené na jednom místě.

07 — Tlak a otisk

Hloubka otisku: kolik reliéfu ještě dává smysl

Viditelné promáčknutí papíru je dnes často vnímáno jako znak knihtisku, ačkoli klasická praxe mířila k opaku — k otisku pokud možno plochému, s ostrým a stejnoměrným obrazem. Obojí je legitimní, ale je třeba vědět, co se s formou při silném tlaku děje.

Zvýšený tlak deformuje tenké tahy a serify a postupně obrušuje hrany liter. U malých stupňů písma se rychle ztrácí kresba: protitahy se zalévají barvou a znaky ztloustnou. Proto se hlubší reliéf snáz obhájí u velkých stupňů, u dřevěného písma nebo u lineárních prvků než u drobného textu.

Jak číst zkušební otisk

  • Nerovnoměrná sytost v ploše ukazuje na přípravu nebo na válce, ne na tlak.
  • Zesílené obrysy a ostrý okraj barvy znamenají přebytek tlaku.
  • Přerušované tenké tahy ukazují na tlak nedostatečný nebo na tvrdý papír.
  • Otisk vlastní hrany litery nebo mezery signalizuje nesprávnou výšku materiálu.
  • Zřetelný reliéf na rubu archu je hranice, za kterou se papír už jen ničí.

08 — Papír

Volba papíru pro tisk z výšky

Měkkost a objem
Objemné, měkčí papíry přijímají reliéf ochotněji a odpouštějí drobné nedostatky přípravy. Tvrdé hlazené papíry vyžadují přesnější seřízení, zato drží ostřejší kresbu.
Povrch
Výrazně strukturovaný povrch přeruší tenké tahy a drobný text. Hladší povrch je bezpečnější tam, kde jde o čitelnost malých stupňů.
Vlhkost
Mírně navlhčený arch se lépe přizpůsobí obrazu, ale mění rozměr — u vícebarevného tisku je nutné počítat s tím, že se papír po zaschnutí stáhne.
Směr vlákna
Vlákno má vést rovnoběžně s hřbetem nebo s hranou ohybu; jinak se archy kroutí a při skládání praskají.
Gramáž
Příliš tenký papír při hlubším otisku prostupuje reliéfem na rub, což je při oboustranném tisku problém.

Vzorky se vždy zkouší na stroji, se stejnou formou a barvou, jaká půjde do nákladu. Rozhoduje chování konkrétní dvojice papír–forma, nikoli obecné vlastnosti uvedené v katalogu.

09 — Několik průchodů

Tisk na několik průchodů a udržení soutisku

Každá další barva znamená další průchod stejného archu strojem. Přesnost, s jakou na sebe barvy navážou, závisí méně na oku a víc na tom, jak důsledně zůstane papír vázán ke stejným příložkám. Proto se archy zakládají vždy stejnou hranou a stejným rohem a nepřerovnávají se mezi průchody.

Mezi průchody je nutné počítat s časem na zaschnutí a s rozměrovou změnou papíru. U vlhčeného papíru bývá pořadí barev dané spíš tímto chováním než estetikou. Kde je soutisk kritický, pomáhá řešit více barev v jedné formě pomocí oddělených ploch, které se navalují samostatně.

  • Zachovat pořadí zakládání a nikdy neotáčet stoh archů.
  • Nechat před druhým průchodem barvu skutečně zaschnout, ne jen zavadnout.
  • Rozdíly kontrolovat na jednom kontrolním archu z každé části nákladu.
  • Tam, kde soutisk nemusí být přesný, volit motiv, který malý posun snese.
  • Odložit dostatečnou zásobu čistých archů — dotisk jiného papíru se pozná.

10 — Rozmetání a údržba

Rozebrání formy a péče o litery

Konec tisku není konec práce. Forma se musí umýt ještě před tím, než barva zaschne — zaschlá vrstva v protitazích písma se odstraňuje mnohem hůř a při čištění se snadno poškodí hrany. Myje se šetrně, s ohledem na materiál liter i na dřevěné výplňky, které nesnesou dlouhý kontakt s rozpouštědlem.

Rozmetání, tedy vracení liter do přihrádek, je tichá zkouška pořádku v dílně. Jediná litera vrácená do špatné přihrádky se objeví až v příští sazbě, obvykle uprostřed dobře rozjeté práce. Proto se rozmetá po malých částech, s klidem a nikdy ne z neumyté formy.

Litery se ukládají suché. Zbytky vlhkosti a rozpouštědel na kovu se projeví po měsících jako matný povlak, který mění chování barvy na tiskovém obraze. Kasy patří do prostoru bez prudkých změn vlhkosti a bez přímého slunce; dřevěné písmo navíc pracuje s okolím a při vysychání se může kroutit.

  1. Umýt formu ještě v rámuBarvu odstranit dřív, než začne tuhnout, a nechat plochu vyschnout.
  2. Uvolnit uzávěry postupněPovolovat střídavě, aby se sazba nenaklonila do jedné strany.
  3. Vyjmout výplně a proložkyUkládat je rovnou podle rozměrů, ne na jednu hromadu.
  4. Rozmetat po řádcíchDržet sloupec pevně a vracet litery po malých skupinách.
  5. Vyřadit poškozené kusyLitery s otlučeným obrazem odložit stranou, ne zpět do kasy.
  6. Uklidit pracovní plochuZbylé znaky na desce roztřídit hned, jinak skončí v nesprávné přihrádce.

Kontakt

Napište projektu Krelunti

Krelunti je informační a redakční projekt o knihtiskové dílně. Nenabízí tiskové ani jiné komerční služby a nepřijímá zakázky. Pokud máte poznámku k obsahu, upřesnění z vlastní praxe u kasy nebo u lisu, případně dotaz k některému z popsaných postupů, napište nám e-mailem.

[email protected]